Historie města

Bronzová kopie býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skáleHistorie osídlení okolního území sahá daleko před vznik města Adamova. Nálezy v Býčí skále dokazují osídlení v období pleistocénu, tedy 13 až 10 tisíc let před n. l. Roku 1869 byla nalezena bronzová soška býčka (viz obrázek), která v následujících letech inspirovala badatele k zevrubnému prozkoumání jeskyně. Následný Wankelův nález kosterních pozůstatků a kovářské dílny spadá do období pozdního halštatu, tedy cca poloviny 1. tisíciletí před n. l.

Dalším dokladem o osídlení adamovských lesů je nález žárového hrobu datovaného do období od 6. do první poloviny 7. století. Další nálezy dokazují, že se v prostoru zpracovávaly lehce tavitelné rudy i v následujících staletích.

Novověk

Moderní železářský hamr je doložen ve Křtinském údolí v roce 1506, kdy se hovoří o opravě poškozeného Althamru. Ten vznikl snad již před obléháním Nového hradu na přelomu 60. a 70. let 15. století. Pravděpodobně v 60. letech 16. století založili páni z Boskovic další hamr na řece Svitavě – v místech dnešního Adamova. O sedmdesát let později zde již pracovaly vysoké pece.

V roce 1597, po smrti Jana Šembery z Boskovic, přešlo panství i se železárnami do majetku Lichtenštejnů. V druhé polovině 17. století se dočkaly hamry nového rozšíření a v roce 1680 zde pracovaly již dvě vysoké pece. V roce 1679 je poprvé uveden název Adamov. Oficiálně je přidělen až roku 1732, kdy je Adamov ustanoven jako samostatná obec. V roce 1754 je uváděno v Adamově 150 obyvatel s 21 obytnými domy.

Kolem roku 1743 byla dobudována dřevouhelná Františčina huť ve Křtinském údolí, při níž vznikly osady Josefov a Karlov. Z poloviny 18. století také pochází první zmínka o prachových mlýnech, které pracovaly nedaleko zmíněné hutě. Tyto dodávaly prach do brněnských skladů.

Nově postavený kostel svaté Barbory a školní budovaDne 1. ledna 1849 byla otevřena nová železniční trať Brno – Česká Třebová, která měla urychlit cestu z Brna do Prahy. Díky ní se mohl zdejší průmysl dále rozvíjet. Roku 1854 žilo v Adamově 770 obyvatel. Dne 4. prosince 1857 byl vysvěcen nově zbudovaný Kostel svaté Barbory, patronky horníků (viz obrázek). Společně s kostelem byla postavena fara, budova školy a hřbitov.

V druhé polovině 19. století probíhala v závodě transformace výroby ze železářské na strojírenskou produkci. V této době je v závodě vyráběn široký sortiment výrobků. Například v ceníku z roku 1868 je uvedeno 167 položek zemědělských strojů. Mezi produkty patří lokomobily, parní mlátičky, vertikální parní stroje, žentourová mlátička a žentour s transmisí ve více výkonových provedeních, strojní zařízení pro cukrovary, pivovary, lihovary a pily. V roce 1869 je v obci uváděno 80 domů s 902 obyvateli.

Roku 1880 Lichtenštejnové podnik pronajali na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz z Hradce Králové. Firma v Adamově provedla velké investice. Proto se také rozhodla závod nakonec i odkoupit. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, byl prodán za 480 000 rakouských korun.

Druhý Marcusův automobilV tomto období byla v Adamově vyráběna moderní zařízení pro podniky zemědělského průmyslu, chladírny, vodárny, byla produkována čerpadla, parní a obráběcí stroje, kompresory, transmise, vodní nádrže, turbíny, buchary, tkalcovské stroje, plechové komíny, parní kotle, lokomobily a Marcusovy benzínové motory. V roce 1889 zde byl podle návrhu vídeňského konstruktéra Siegfrieda Marcuse vyroben první automobil s benzínovým čtyřtaktním motorem v Rakousku-Uhersku. Vůz je dochován a je součástí expozice Technického muzea ve Vídni. Znám je jako druhý Marcusův automobil (viz obrázek).

V polovině 19. století byl v Adamově zřízen poštovní úřad. Následně vznikají v obci taktéž zájmové spolky, prvním byl v roce 1863 čtenářský spolek, následovaly 1881 sbor dobrovolných hasičů, 1890 Sokol a 1905 dělnická tělovýchovná jednota. V roce 1872 je v místě zřízena četnická stanice s velmi rozsáhlým obvodem. O osm let později bylo zřízeno telegrafní spojení, roku 1905 pak telefonní. V Adamově vyrůstají vily zámožných brněnských Němců. Nad údolím byla vybudována a v roce 1887 zpřístupněna vyhlídková věž nazvaná Alexandrova rozhledna. Roku 1900 je v Adamově uváděno 792 obyvatel.

20. století

Podnik vlastnící místní železárny prodělal několik fúzí, aby nakonec vznikla společnost Spojené strojírny, dříve Ruston, Bromovský a Ringhoffer, do které patřil i Adamov. Začaly zde vznikat železniční a silniční mosty. Po vypuknutí první světové války se v podniku zavedla vojenská výroba, do které spadaly kromě součástí pro těžké dělostřelectvo také polní kuchyně, muniční vozy, kolesny apod.

Adamov v roce 1914V lednu 1918 závod převzal Daimlerův koncern. Konec první světové války a přijetí nostrifikačního zákona zapříčinil vznik Akciové společnosti pro stavbu strojů a mostů v Praze. Roku 1927 byly výrobní kapacity po jednáních přesunuty pod přímou správu Zbrojovky. V tomto období se mezi výrobky zařadily i lokomotivy. O dva roky později získala plzeňská Škodovka všechny akcie adamovského podniku.

Díky zhoršující se politické situaci se ve 30. letech strojírna přeorientovává na zbrojní výrobu. Probíhá rozšiřování závodu a výroby, stoupá počet zaměstnanců. Roku 1930 je uváděno 1148 obyvatel v 157 domech. Jižně od centra obce byla založena nová „čtvrť“ nazvaná Na Kolonii, kde začaly vyrůstat rodinné domy.

Po obsazení republiky byl adamovský podnik zařazen společně se Škodovkou do Reichswerke Hermann Göring. V roce 1943 bylo rozhodnuto o rozšíření závodu výstavbou nových výrobních hal. Avšak průtahy ve stavebních pracích nedovolily v nových prostorech rozjet výrobu před koncem druhé světové války. Na konci války Němci zničili téměř celý závod a všechny silniční i železniční mosty směrem na Brno.

Nová adamovská čtvrť - PtačinaObnově závodu dopomohly především zakázky na opravy železničních vagónů, stavba ocelových mostů apod. Závod byl taktéž znárodněn. S postupným rozvojem muselo být přikročeno k výstavbě ubytovacích kapacit, které by dokázaly pojmout nově příchozí zaměstnance. Začaly se budovat obytné budovy na Kolonii a následně i nad centrem obce. V roce 1950 je v Adamově uváděno 2 090 obyvatel. V 50. letech začala vyrůstat nad čtvrtí Na Kolonii další část obce – Ptačina (viz obrázek). Přibyly i nové jesle či budova školy. V centru města bylo postaveno zdravotní a zubní středisko a lékárna.

V roce 1950 byly adamovské strojírny ze Škodových závodů vyčleněny a ustanoveny jako samostatná firma Škodovy závody Adamov, národní podnik, se závodem Adamov a Nový Bor. V počátku 50. let přešla z brněnské Zbrojovky do Adamova dokumentace tiskařských strojů Rotaprint. Tímto byla odstartována dlouholetá a slavná tradice výroby polygrafických strojů, která Adamov společně s výrobou čerpací a měrné techniky proslavila po celém světě. Čerpací a měrná technika byla do Adamova převedena v roce 1961. Od roku 1952 adamovský závod nese název Adamovské strojírny.

Díky prudkému rozvoji města a nárůstu počtu obyvatel byl Adamov 1. července 1964 vyhlášen městem. V tomto roce žilo ve městě 3 700 obyvatel. Následující rok byla dokončena stavba zděného bloku s 236 bytovými jednotkami na Horce, čím vznikla další adamovská část - Horka.

K ubytování učňů střední školy posloužil roku 1966 dokončený internát na Horce. O tři roky později v téže lokalitě byla postavena mateřská škola a jesle. V dalších letech byly dokončeny tři panelové domy o 315 bytech. Byla budována i dětská hřiště, podchod u železniční zastávky a další potřebné stavby.

Adamov se začal velkým tempem rozrůstat. Na počátku 70. let bylo slavnostně otevřeno nové kulturní středisko na Ptačině a vystavěno dalších 36 bytových jednotek v téže lokalitě. Vzhled starého Adamova se taktéž měnil, byla asanována celá jedna ulice, kterou nahradilo parkoviště.

Roku 1974 bylo dokončeno 120 bytových jednotek na nynější ulici Petra Jilemnického na Ptačině, v dalším roce bylo dokončeno dalších 360 bytových jednotek tamtéž. Postavila se v místě také mateřská škola a jesle. V letech 80. byl na Ptačině otevřen Dům služeb. Na Kolonii byla postavena nová požární zbrojnice pro dobrovolné hasiče a v části pod Horkou otevřena nová sportovní hala.

V roce 1990 bylo rozhodnuto o zrušení vojenské výroby. Podnik zaznamenal velké problémy s odbytem, které byly spojeny se ztrátou kontaktů na východním trhu. Roku 1992 byly strojírny převedeny na akciovou společnost. Následujícího roku byla vytvořena dceřiná společnost Adast Systems, ve které byly vyráběny stroje čerpací a měrné techniky. Vlastní Adamovské strojírny, které se přejmenovaly na ADAST, nadále vyráběly polygrafické stroje.

Současnost

V 90. letech byla aktivita strojíren zbržděna politickou situací, roku 1997 byly zrušeny učňovské dílny v Josefově a roku 2000 učiliště zaniklo úplně. V roce 2009 vstoupila společnost ADAST do likvidace.

V posledních několika letech doznal Adamov výrazných změn, do opuštěných výrobních hal se vracejí dělníci menších firem, bývalý internát byl přestavěn na byty, bývalá budova mateřské školy na dům s pečovatelskou službou, čistírna odpadních vod prošla intenzifikací, centrální zásobování teplem bylo podrobeno rekonstrukci. Na ulici Petra Jilemnického vzniklo rekonstrukcí nové hřiště s umělým povrchem, dětská hřiště vznikla obnovou starých či zcela nově na ulicích Neumannova, Komenského, Petra Jilemnického a Mírová.

Budovy základních školy byly revitalizovány, Alexandrova rozhledna byla rekonstruována, prostory kolem Domu služeb na Ptačině a kostela ve starém Adamově dostaly novou podobu. Z bývalého kina a závodní jídelny vzniklo polyfunkční centrum.

Mnoho dalších projektů se buď nyní provádí, nebo připravuje.