Světelský oltář

Světelský oltář v kostele ve SvětléSvětelský oltář nacházející se v kostele svaté Barbory jako boční oltář pochází z dolnorakouského klášterního chrámu ve Světlé (Zwettl), kde jej nechal vyřezat opat cisterciáckého kláštera Erasmus z Leisser. Tento byl vytvořen jako křídlový, zavírací oltář o třech částech. Práce na oltáři započaly roku 1516, zakončeny pak byly 1525. Tyto práce mělo na starosti šest řezbářů. Jako jediný byl uváděn Ondřej Morgenstern z Českých Budějovic. Ondřej byl snad vedoucím prací na oltáři a snad i samotným zhotovitelem projektu. Další dokumenty pro podrobnější informace o jeho vzniku chybějí.

V první polovině 18. století je již oltář považován za staromódní. Proto byl roku 1732 rozebrán a jeho střední část přesunuta do boční kaple kostela. Postranní dvě části byly pravděpodobně zničeny. V první polovině 50. let 19. století byla zbylá část oltáře prodána společně s oltářem svatého Bernarda hraběti Samueli Festeticsovi. Dolnorakouské místodržitelství transakci prohlásilo za neplatnou a nařídilo opatovi, aby odkoupil oba oltáře zpět. Nedostatek financí však znemožnil zaplacení výloh za restauraci Světelského oltáře, který se mezitím dostal do dílny vídeňského rámaře a pozlacovače Georga Placha. Proto byl oltář mezitím umístěn ve farním kostele svatého Augustina ve Vídni.

V roce 1857 byl oltář vyplacen knížetem Aloisem z Lichtenštejna, který jej následně věnoval nově zbudovanému kostelu svaté Barbory v Adamově. Oltář zde byl umístěn u severní stěny jako boční oltář. Ještě roku 1891 byla opatem ve Světlé na knížete Jana Lichtenštejna vznesena žádost o navrácení oltáře. Této žádosti nebylo vyhověno. V této době byla pořízena první fotografie oltáře.

O šest let později byla provedena první rekonstrukce oltáře. V roce 1944, kdy hrozilo bezprostřední ohrožení Světelského oltáře sovětským bombardováním, bylo rozhodnuto unikátní dílo ukrýt v kryptě vranovského kláštera. Odtud byl teprve v roce 1947 převezen na restaurování do Brna a teprve poté se vrátil zpět do Adamova.

Poslední restaurátorské práce na oltáři proběhly v letech 2005 a 2006, kdy byl oltář umístěn na zámku v Mikulově.

Dne 8. února 2010 byl schválen vládou České republiky mimo jinými i Světelský oltář národní kulturní památkou České republiky.

Popis oltáře

Světelský oltář v kostele v AdamověPůvodní oltář, který byl umístěn ve světelském klášteře, se skládal z pěti částí – tympanonu, levého a pravého křídla, střední části a predella. Celková výška oltáře dosahovala dvaadvaceti metrů.

Na vnitřní straně levého křídla bylo dole znázorněno Zvěstování Panny Marie, nahoře pak Nanebevstoupení Páně, na vnitřní straně pravého křídla dole Zmrtvýchvstání Páně, nahoře Poslední soud. Uprostřed vnitřní strany pravého křídla byl erb opata Erasma von Leissera, uprostřed vnitřní strany levého křídla pak erb šlechtického rodu ze Zwettlu Chuenringů. Tympanon, který se nacházel nad střední částí a oběma křídly, se stupňovitě vypínal do středu své osy. Mezi jeho gotickými fialami se nacházelo několik soch svatých. Na středovém vrcholu tympanonu byl umístěn kříž s Kristem. Ve spodní části oltáře, tzn. predelle byly umístěny postavy dvou světců.

Střední část oltáře, tj. ta, která se nyní nachází v adamovském kostele, je rozdělena na tři části a zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie.

Ve spodním poli se nachází dvanáct apoštolů při prázdném hrobu Panny Marie. Nad nimi se vznášejí oblaka, z nichž proniká srp měsíce. Výše se rozkládá střední pole oltáře, v jejímž středu je umístěna samotná Panna Marie se svatozáří nad hlavou. Je doprovázena jedenácti anděly. Nad tímto výjevem se nacházejí další oblaka a nad nimi pozlacený oblouk, který představuje klenbu nebes. Nad těmito nebesy je umístěno třetí pole s Nejsvětější Trojicí obklopenou jednadvaceti anděly.

Celý výjev ohraničují po stranách dva dubové kmeny, které lze považovat za vnitřní rám řezby, z nichž vyrážejí větve s listím. U samého vrcholu vyrůstají z kmenů dvě větve, které se uprostřed řezby sbíhají v lomený oblouk. Po stranách dubových kmenů, tzn. na vnějším rámu, jsou umístěny na každé straně čtyři sochy svatých. Po levé straně vnějšího rámu se nachází ve dvou třetinách výšky oltáře soška archanděla Gabriela, napravo pak socha archanděla Michaela probodávající kopím Satana.

Celkově se na oltáři nachází 59 vyřezaných postav. Celková výška oltáře činí 7,1 metru, šířka pak 2,94 metru (celková výška původního oltáře činila ctihodných 22 metrů).



Sdílet článek