V sobotu 19. března uspořádala komise PZMA&MA21 již třetí vycházku po studánkách v okolí města. Tentokrát to byly studánky, které se nacházejí v Josefovském údolí, akce proběhla v rámci dlouhodobé kampaně Cesty k adamovským studánkám.
Počasí bylo na letošní rok spíše chladnější – zhruba 6 °C při zatažené obloze, déšť se ale neměl podle předpovědi spustit.
Tradičně jsme sešli v 9.30 h před A-centrem (01), kde byly podány informace o tom, co nás bude na trase čekat. Odtud vyrazila přibližně dvacítka účastníků nejprve Plotní ulicí (02), na jejím konci jsme opustili modrou turistickou značku a vydali se hůře schůdnou pěšinou podél toku Křtinského potoka (03). Tento úsek na začátku trasy otestoval zdatnost účastníků ve zdolávání překážek, protože obdobně obtížné partie se během trasy ještě vyskytnou později. Po necelém 0,5 km jsme se opět dostali na turisticky značenou cestu, po ní jsme vystoupali asi 20 výškových metrů na hřbet začínající za penzionem U kamenného kola. Při sestupu zpět na úroveň Křtinského potoka byla zdokumentována přítomnost nejmladší, teprve čtyřměsíční účastnice vycházky (04). Po necelé hodině chůze jsme u prvního cíle vycházky, kterým jsou dva zdroje pitné vody vytékající v kovových rourách ze sklepů poblíž železářské Františčiny hutě. Zde jsme vyvěsili protokoly o rozboru vody provedeném v loňském roce, protože ty předchozí byli v minulých týdnech zcizeny (05).
Od těchto studánek začala nejobtížnější fáze vycházky, neboť jsme museli vystoupat strmým svahem Josefovského údolí o skoro 200 m výše (06). Šli jsme po tzv. Hviezdoslavově chodníku, který není v současné době turisticky značen a pomalu podléhá zubu času. Chodník vede nad Švýcárnou (07) ještě v pěkném vysokém lese, ale později se stává v kamenné suti nevýrazným, navíc přes něj leží spadlý strom (08). Minuli jsme Hviezdoslavovu pamětní desku (09), o které se na internetu tvrdí, že ji není vidět. Snímek pořízený těsně za ní svádí k porovnání s túrou ve velehorách, ale my jsme opravdu byli jen necelé 3 km vzdušnou čarou od centra Adamova (10). Na obrázku vidíme, že i stromy mají problém růst svisle. Odtud byl jen kousek k místu nad Ruským křížem (11). Sestoupit k deskám, které jsou zasazeny ve skále pod ním, se odvážil jen fotograf (12). Chodník dále pokračuje k Partyzánské jeskyni. U ní však chyběli méně odvážní a také fanoušci biatlonu (13), kteří se vydali na další stoupání po hřbetu kousek za Ruským křížem. My zdatnější jsme se na hřbet vydrápali od jeskyně a po něm došli na sice turisticky neznačenou, ale již dostatečně širokou a jen málo stoupající cestu. Z ní jsme asi po 0,5 km přešli na širokou zpevněnou a navíc modrými proužky turisticky vyznačenou cestu, která nás povede zpět do Adamova (14).
Na této cestě jsme narazili na objekty podkládané z kamenů (15), jako by chtěli ufoni upozornit na svoji existenci. Chvíli jsme se zastavili u jeskyně nad Švýcárnou, která má vchody hned vedle cesty. Nyní je nepřístupná, ale protože vedoucí výpravy v ní několikrát v mládí byl, aspoň popsal, jak to uvnitř vypadá. Nedaleko za jeskyní se nachází vyhlídka na Josefovské údolí, z níž jsme shlíželi na místa, která jsem dnes prošli, včetně skaliska s Ruským křížem (16). Cesta, po které jsme se vraceli, by nás dovedla k palouku U sedmi dubů, ale protože naším posledním dílčím cílem byla studánka, museli jsme v blízkosti palouku k ní z naší cesty sejít (17). Studánka má jednoduchý vzhled a její okolí je pečlivě udržované (18).
U této studánky jsme prodebatovali některá témata spojená se samosprávou Adamova a také směřování příští vycházky (19). Dohodli jsme, že se uskuteční v listopadu a vydáme se tentokrát do blízkosti Březiny na místo, kde kdysi stával hojně navštěvovaný tzv. Kulatý dub.
Město Adamov
