Fauna

Dnešní podoba přírody Adamova je výsledkem dlouhodobého vývoje krajiny, který souvisel s příchodem člověka, jeho hospodařením, utvářením říční nivy Svitavy a změnami v druhové skladbě lesních porostů. Přesto je spektrum živočišných druhů, které byly dosud ve městě zjištěny, široké – dominují lesní druhy především proto, že jako jediné město v ČR je Adamov zcela obklopen lesem.

Babočku admirál lze spatřit od jara do podzimuZ pestré skupiny bezobratlých upoutají zejména nápadné běžné (např. bělásci Pieris sp. a babočky Nymphalidae – na obrázku vpravo babočka admirál), ale i některé vzácnější druhy motýlů – např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) nebo batolec červený (Apatura ilia). V oblasti Nového hradu a v Josefském údolí byl zaznamenán dokonce velmi vzácný jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Mezi brouky vyniká největší evropský druh roháč obecný (Lucanus cervus) vázaný na původní listnaté lesy s dostatkem starých stromů. S dospělými brouky se můžeme v jarním období setkat i v ulicích města. Zajímavostí je raritní výskyt kovaříka fialového (Limoniscus violaceus; např. v okolí Nového hradu), který preferuje podobné prostředí jako roháč nebo některé druhy zdobenců z příbuzenstva zlatohlávků (Cetoniidae), které byly v Adamově také zjištěny. Naopak běžně se můžeme setkat s až několik centimetrů velkými druhy po zemi pobíhajících dravých střevlíků (Carabus sp.), nebo se slunéčky (Coccinellidae), která mohou být v podzimních měsících i velmi početná. Z měkkýšů stojí za zmínku např. výskyt vzácné vlahovky karpatské (Monachoides vicinus) v údolí Křtinského potoka nebo trojlaločky pyskaté (Helicodonta obvoluta) s typicky utvářenou ulitou. V čistých vodách při vývěrech Jedovnického potoka je znám výskyt praménky rakouské (Bythinella austriaca). V lesích je běžná hnědě zbarvená plamatka lesní (Arianta arbustorum).

Ryby jsou zastoupeny především hojnými druhy (např. pstruh Salmo trutta, jelec tloušť Leuciscus cephalus, siven americký Salvelinus fontinalis, parma obecná Barbus barbus, lipan podhorní Thymallus thymallus aj.), vzácněji bývá zaznamenán např. úhoř říční (Anguilla anguilla), z evropských významných druhů vranka obecná (Cottus gobio).

Z ocasatých obojživelníků se v Adamově na vlhčích místech v lesích vyskytuje nejčastěji kontrastně zbarvený mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V přírodní rezervaci Jelení skok bylo zjištěno několik druhů čolků (Triturus sp.). Zaznamenán byl také výskyt několika druhů žab – kuňky obecné (Bombina bombina), ropuchy obecné (Bufo bufo), rosničky zelené (Hyla arborea), skokana hnědého (Rana temporaria) a vzácnějšího skokana štíhlého (Rana dalmatina).

Z plazů se lze pravidelně na výslunných, kamenitých místech setkat s ještěrkou obecnou (Laceta agilis) a beznohým ještěrem slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Skupinu doplňují hadi užovka obojková (Natrix natrix) a hladká (Coronella austriaca) a zde velmi vzácná zmije obecná (Vipera berus), která se od užovek liší trojúhelníkovitým, nikoli oválným tvarem hlavy, tmavou skvrnou ve tvaru „X“ na hlavě, svislými zorničkami a souvislým klikatým pruhem na hřbetě. Často obávané kousnutí zmije není pro zdravého člověka za normálních okolností nebezpečné a dochází k němu pouze výjimečně, a to v bezprostřední blízkosti, např. pokud zvíře nevidí žádnou možnost k úniku. I v případě kousnutí však nemusí had do rány vypustit jed.

Mláďata puštíka obecného po opuštění hnízda zpravidla ještě nedovedou dobře létatV Adamově bylo dosud zjištěno nejméně 80 druhů ptáků, z nichž přibližně 50 na území města pravidelně hnízdí. V širším okolí obce bylo zjištěno dalších několik desítek druhů. Nejvzácnějším je sokol stěhovavý (Falco peregrinus) – v roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění v Moravském krasu a v 2017 poprvé zahnízdil 1 pár na Býčí skále. Ke svému úspěšnému hnízdění potřebuje dostatek klidu – okolí hnízdiště proto bývá turistům v jarním období uzavřeno. Intravilán města obývá menší příbuzná sokola, poštolka obecná (Falco tinnunculus), hnízdící pravidelně především na budovách v areálu Adastu. Z dalších dravců lze na přeletu a při lovu pravidelně pozorovat káni lesní (Buteo buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), vzácně také jestřába lesního (Accipiter gentilis) nebo tažného včelojeda lesního (Pernis apivorus) specializovaného na požírání vos a jejich larev. Ze sov lze pravidelně i na sídlištích z okolních lesů zaslechnout houkání samců puštíka obecného (Strix aluco – mládě na obrázku vlevo) i samičí „kú-vit“. V lesích v okolí města byl zaznamenán také kalous ušatý (Asio otus) a výr velký (Bubo bubo), které řídce doprovází také holub doupňák (Columba oenas) hnízdící v dutinách stromů po datlu černém (Dryocopus martius). Vlaštovky připomínající, kolibříkům příbuzný rorýs obecný (Apus apus) patří mezi druhy úzce vázané na lidská sídla – v Adamově hnízdí na několika desítkách budov – od konce dubna do začátku srpna se na sídlištích v letu ozývá vytrvalým „srí-srí“. Jeho hnízdiště jsou ohrožena stavebními rekonstrukcemi – jestli hnízdí rorýs také u vás, si můžete ověřit v databázi (zde), případně můžete informaci o hnízdění sami doplnit. Hnízdění rorýsů můžete podpořit vyvěšením vhodné budky na balkoně patrových budov – ve městě se již několik budov s pravidelně obsazovanými budkami nachází.

Mezi vzácnější druhy, které území pravidelně protahují a zřejmě také vzácně hnízdí, patří lejsek malý (Ficedula parva) - drobný pěvec, který jako jeden z mála našich druhů odlétá na zimoviště až do Indie. V údolí Křtinského potoka a v okolí Býčí skály pravidelně loví potravu čáp černý (Ciconia nigra).

Ledňáčka říčního můžeme pozorovat při přeletu nad Svitavou, kdy se často ozývá svým typickým hvizdemNa Svitavě lze na přeletu spatřit „létající drahokam“ ledňáčka říčního (Alcedo atthis – na obrázku vpravo) ohroženého nešetrnými úpravami vodních toků a skorce vodního (Cinclus cinclus), který dokáže obratně lovit larvy vodních bezobratlých na dně řeky i Křtinského potoka. Díky blízkosti souvislého lesa se můžeme častěji setkat i na sídlištích s druhy, které se ve městech obvykle nevyskytují. Patří mezi ně např. sýkora parukářka (Lophophanes cristatus), protahující králíčci obecní (Regulus regulus) a ohniví (R. ignicapillus) – nejmenší evropští pěvci, nebo krkavcovití (na přeletu krkavec velký Corvus corax nebo sojka obecná Garrulus glandarius). V zimním období krmítka ve městě (často i na balkonech ve vyšších patrech bytových domů) navštěvují nejčastěji sýkory koňadra (Parus major), modřinka (Cyanistes caeruleus), babka (Poecile palustris) nebo uhelníček (Periparus ater), brhlík lesní (Sitta europaea), zvonek zelený (Carduelis chloris), čížek lesní (Carduelis spinus), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) vzácněji hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), strakapoud velký (Dendrocopos major) a další druhy. Nejen v zimním období se ve městě můžeme setkat i s nápadně zbarvenou, v Evropě nepůvodní, kachničkou mandarinskou (Aix galericulata). V roce 2018 byla na Svitavě poprvé pozorována také rodinka s mláďaty.

Nejcharakterističtější skupinou savců Moravského krasu jsou netopýři (Chiroptera). V Adamově a blízkém okolí (zejména v NPR Býčí skála) bylo dosud zjištěno nejméně 17 druhů – např. vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) početně zimující v Býčí skále. Netopýři vyhledávají k úkrytu ale i prostředí, které jim svým charakterem skály připomíná – především štěrbiny v lidských sídlech. Při rekonstrukcích jsou tak ohrožení podobně jako rorýsi. Další drobné druhy – rejsci (Sorex sp.), myšice (Apodemus sp.) nebo plch velký (Glis glis) – obývají lesy společně s jejich nejznámějšími obyvateli, mezi něž patří srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), muflon obecný (Ovis musimon), nebo lasicovité šelmy (jezevec lesní Meles meles, kuna lesní Martes martes) a další. Své by mohla vyprávět řada občanů města o často početném výskytu prasat divokých (Sus scrofa). V intravilánu lze pravidelně potkat také např. ježka východního (Erinaceus concolor) nebo lišku obecnou (Vulpes vulpes), jejíž přidušený štěkot je možné občas v noci zaslechnout. Na tocích lze při troše štěstí narazit na pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra).

Od počátku 20. století buduje Školní lesní podnik ve svých lesích studánky či památníky zasvěcené nejen slavným osobnostem spjaté s přírodou, ale také samotným lesním obyvatelům. Můžeme tedy v okolí Adamova narazit např. na Ptačí svatyni, Mufloní studánku či Památník stromů.

Vydejme se tedy ven a objevujme skryté krásy přírody, která je v Adamově na dosah ruky.

Autorem textu a fotografií je Jaroslav Koleček (Okras, z. s. – spolek pro ochranu přírody v Moravském krasu a okolí)
Kontakt: j.kolecek(zavináč)gmail.com
https://www.facebook.com/ochrana.prirody.moravskeho.krasu